Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co nám řekly čísla

1. 6. 2005

1.      Reálie drogové scény

1.1 Cíl výzkumu

2.      Popis výběrového souboru

3.      Sledované faktory výzkumu

3.1 Věk prvního užití a průměrná doba užívání návykových látek klienty TC

3.2  Rodinné podmínky a důvody pro užívání NL

3.3 Změny, které byly v důsledku užívání NL registrovány – vzdělání, , trestná činnost

4.      Závěr

4.1. Potvrzení nebo vyvrácení prokazatelnosti faktorů podílejících se na nezaměstnanosti uživatelů NL

 

1.      Reálie drogové scény

V průběhu  roku 2005 vydalo národní monitorovací středisko zprávu, která hovoří o stavu užívání návykových látek v ČR. Tato zpráva byla různě interpretována, a to od jistého optimizmu až po skepsi a poukazování na to, že trendy v společnosti spíše poukazují nato, že protidrogová opatření, která jsou v rámci společnosti přijímána nejsou účinná. Tak proti sobě byly postaveny více či méně složky, které působí v oblasti represe proti složkám léčebným, které interpretují výsledky výzkumu jako zastavení procesu narůstání užívání tvrdých drog. V roce 2001 byla panem Mgr. Radimeckým[1] a kolektivem vydán krátký souhrn přehledu drogové situace v České republice. Tyto závěry poukazují na 5 základních oblastí: 1.množství drog obecně v populaci. Zhruba 1 150 000 osob ve věku 16 až 64 let mělo alespoň jednorázovou zkušenost s nelegální drogou 2. odhad počtu uživatelů drog. Výzkum uvádí zhruba 0,5% uživatelů nelegálních drog v populaci, tedy zhruba 37 500 osob ve věku 15 až 64 let. Tato promořenost je srovnatelná s vyspělými státy EU. 3. zájem o léčbu. V roce 2001 se léčilo 21% problémových uživatelů drog (12 000 osob), poprvé vyhledalo léčbu 4 233 osob průměrného věku 21,6 let. 4. umrtí v souvislosti s užíváním drog. V roce 2001 zemřelo 84 osob na předávkování nelegální drogou.  Co se týče trendů zpráva uvádí v prvé řadě problematiku užívání konopných drog ( pravidelně 15% mládeže ve věku 15 až 19 let, alespoň jednou 46% 16-tiletých), kde výrazně stoupá jejich obliba a také zasahování heroinu do doposud nepostižených oblastí ČR. Nicméně zpráva uvádí dlouhodobě se nezvyšující počet osob pravidelně užívajících heroin nebo pervitin a také snižující se počet prvouživatelů ve věku 16 let. Zpráva z roku 2004 více méně koresponduje s závěry předešlé zprávy. Hovoří však o zastavení „heroinové epidemie“ a dalším nárůstu obliby konopných drog u populace šestnáctiletých. V porovnání s Evropskými zeměmi jsme v celoživotním trendu ve většině sledovaných kategorií horší.

 

1.1. Cíl výzkumu

 

Obecně, mnoho osob, které jsou závislé na návykových látkách, ale také závislé v dalších kategoriích, má spojeno s užíváním nebo závislým chováním mnoho negativních důsledků, které postihují celou strukturu osobnosti, včetně oblasti tělesného zdraví a škody v sociální oblasti. Národní monitorovací středisko vydalo v roce 2002 analýzu "Srovnání užívání drog a jeho dopadů v krajích České republiky“. Tato analýza se zabývá širšími souvislostmi dopadů užívání návykových látek na vybrané oblasti podle krajů v ČR, zvláště pak kriminalitu, nezaměstnanost v souvislosti s užíváním NL. Také rizikové chování u uživatelů NL je ze zdravotního hlediska poměrně velké, NMS[2] udává ve studii z konce roku 2003 promořenost 29,7% hepatitidou typu C, která přímo souvisí s charakterem užívání NL-tedy převážně se sdílením jehel.

Pokud budeme zvažovat souvislost mezi incidencí návykových látek a nezaměstnaností, pak můžeme z velkou pravděpodobností nalézt některé faktory, které k ní přispívají, jako délka užívání NL, ze které vyplývá změna preferencí v životních hodnotách závislého, vzdělání, kterého uživatelé dosáhli, a které umožňuje získat kvalifikované zaměstnání, a v neposlední řadě také věk, ve kterém uživatel započal s užíváním, čím nižší, tím je větší pravděpodobnost nezralost ve struktuře osobnosti a tedy nepřipravenost převzít zodpovědnost.

Cílem tohoto výzkumu je prokázat, zda skutečně v těchto sledovaných kritériích, tedy míře dosaženého vzdělání, věku prvního užití, vzděláním, u klientů Teen Challenge dochází k výše zmíněným předpokladům, a také to, které faktory mají na tyto kriteria vliv.

 

2.      Popis výběrového souboru

Teen Challenge provozuje od roku 1994 léčebná zařízení pro drogově závislé a také postupně veškeré služby (vyjma harm reduction) spojené s pomocí závislým. V rámci námi sledovaných trendů je také možné nalézt podobné údaje, které korespondují z výsledky studií zabývajícími se trendy na drogové scéně. V roce 1994 jsme provozovali pouze jedno léčebné zařízení pro 7 klientů, dnes jsou to 4 zařízení s kapacitou cca 50 klientů, nárůst byl výrazně spojen stoupajícím zájmem o léčbu spojenou s nárůstem počtu závislých v 90. letech. V této krátké studii se však budu zabývat pouze jedním se zařízení a to rehabilitačním střediskem v Šluknově.

Během let 1997 (počátek činnosti) a 2005 bylo do programu přijato 116 mužů[3], někteří opakovaně. Jako takový se program zabývá ne pouze léčbou závislosti na nelegálních drogách, ale také alkoholu popřípadě gamblingu. Struktura klientů podle závislosti vypadala celkově takto: s problémy spojenými s alkoholem požádalo o léčbu 34 osob:, spojených s užíváním nelegálních drog 78 osob a 4 klienti s jinou závislostí. Podle našich statistik osoby, které požádaly o léčbu z drogové závislosti, byly závislé především na pervitinu 71%. Heroin užívalo jako hlavní drogu 29% klientů[4]. Tento poměr se však výrazně neměnil. Většina našich klientů pocházela z Prahy případně Severomoravského či Ústeckého kraje. V roce 2005 se však poměr klientů s hlavní drogou heroin zvýšil na 33% a to z důvodu přílivu klientů z Teplic, kde převládá trh s heroinem.

Věková struktura klientů v programu se během osmi sledovaných let nijak výrazně neměnila. Celkově byli klienti průměrně 26 let staří v den nástupu klienta do programu (počítáno za období sedmi let programu). Věková struktura v programu není nijak výrazně regulována, spodní hranice je 15 let horní 40 (výjimečně vyšší). Prakticky program využilo jen zanedbatelné procento osob v krajních věkových hranicích. Pouze v letech 97-98 byl průměrný věk klientů 24,6 let a také v roce 2005 23 let. Během let zbylých se průměrný věk klientů v den nástupu do programu pohyboval kolem 27 let.

 

3.      Sledované faktory výzkumu

3.1.  Věk prvního užití a průměrná doba užívání návykových látek klienty TC

Věková hranice prvního užití nelegální drogy (v případě alkoholu nelegální z důvodu věku prvního užití) byla v období mezi 16 a 17-tým rokem klientů (průměrně v 16,5 letech). V roce 2003 kdy převládali klienti s hlavní závislostí alkohol, pak průměrný věk prvního užití klesl na 15 let.

Průměrný věk užívání návykových látek klienty byl 8,2 let. Během sedmi let sledování se doba užívání klientů před nástupem do programu měnila mezi 6 až deseti lety užívání

 

3.2.  Rodinné podmínky a důvody pro užívání NL

Základní struktura vědomých motivací osob utíkajících se k návykovým látkám je většinou interpretována (zde zobecněno) jako potřeba vyrovnat se s bolestí, nudou, zvědavostí (někdy interpretovaná jako hledání přesahu, tedy nevědomé duchovní důvody pro užití drogy), nátlakem referenčních skupin. Z naší statistiky vyplývá, že nejvyšší procento důvodů pro užití návykové látky byla potřeba vyrovnání se s bolestí 47%, dále tlak vrstevníků 28%, zvědavost 16% a nuda 9%  klientů. Tomu odpovídá také prostředí ze kterého klienti pocházeli.  63% klientů pocházelo z prostředí, kde byli vychováváni pouze jedním rodičem (70%  matkou), nebo v náhradní rodině – převážně prarodiče, nebo v dětském domově. Pouze 37% klientů udává úplnou rodinu. 32% klientů žilo s jedním z rodičů, který byl alkoholik.  Celkově z 55% klientů, kteří uvádějí nějaký významný negativní prvek v rodině, uvádí nezájem 23% klientů, násilí v rodině 22% klientů  nebo sexuální zneužití 12% klientů. Zbylých 45% klientů udává zájem, často však pouze té osoby, se kterou žili v neúplné rodině, a který z kasuistik ukazuje na jeden z výše uvedených faktorů pro rozvoj závislého chování. Pokud jde o podmínky, do kterých se po léčbě vraceli, ve většině případů se jednalo o následnou péči 56% klientů, k rodičům se vracelo pouze 18% klientů, důvodem je vedle špatných rodinných relací také věk klientů po léčbě.

3.3.   Změny, které byly v důsledku užívání NL registrovány – vzdělání, , trestná činnost

Ze všech našich klientů TC má dokončeno středoškolské vzdělání 46% klientů, 52% klientů má pouze základní vzdělání a 2 procenta vysokoškolské.

Na trestné činnosti spojené s užíváním NL se podílelo 52% našich klientů, a to pouze v objasněných případech. Pokud jde o faktickou trestnou činnost jimi páchanou je toto procento značně vyšší. Nejčastějšími důvody udávanými v kasuistikách jsou: zaopatření prostředků na drogu, dluh, živnost. V mnoha případech je tato trestná činnost páchána na počátku v rodinném prostředí a pak přenesena se zvyšujícími se finančními nároky ven. Klienti také udávají postupnou degradaci osobnosti a hodnot. Hovoří ve smyslu: „dělal jsem to, co jsem v minulosti zavrhoval.

 

4.      Závěr

4.1 Potvrzení nebo vyvrácení prokazatelnosti faktorů podílejících se na nezaměstnanosti uživatelů NL

Předpokladem tohoto malého výzkumu bylo, že pro nízké procento zaměstnaných mezi závislými jsou vedle jiných, nutná tři kriteria: míra dosaženého vzdělání, věk prvního užití a délka pravidelného užívání NL, která prakticky ukazuje na mírů závislosti. Výzkum prokazuje, že klienti, kteří přicházejí do programu, přicházejí ve většině případů z silně rozvinutou závislostí na NL s dobou užívání průměrně 8 let, kde životní styl závislého se točí kolem předmětu závislosti, a další aktivity jsou s mírou závislosti potupně vytěsňovány. Z kasuistik také vyplývá velmi nízké procento pravidelného zaměstnání klientů v době užívání NL, kde hlavními faktory byla právě rozvinutá závislost.

Vzhledem k nízkému věku prvního užití NL (16-17let) je orientace na aktivity spojené s „užíváním“ velmi silná. V tomto věku jsou klienti převážně v období počátků dalšího studia (střední škola nebo učňovský obor) se zvýšenou potřebou nalézt nové vztahy, začlenit se do skupiny. Pravděpodobnost dokončení studia při rozvinutí závislosti[5] se velmi snižuje, a tedy v případě klientů TC vykazuje více než polovina dotazovaných pouze základní vzdělání, a to i při zřejmé inteligenci, kterou během léčebného programu vykazují. Bohužel nebylo možné sledovat další vývoj v celém dotazovaném vzorku, ale z kontaktů s klienty po léčbě se toto procento výrazně mění, klienti si dokončují převážně středoškolské vzdělání.

Hlavními faktory, které ovlivnili jejich rozhodnutí po užití NL a následném pravidelném užívání byly problémy spojené s životním prostorem, ve kterém vyrůstali, především rodinném zázemí, kde 55% klientů udává nějakou výrazně negativní zkušenost.  Je zřejmé, že rodinné faktory výrazně ovlivňují potenci pro možnost zneužívání návykových látek a rozvoj závislosti u osob, které jsou stále ve vývoji – děti, mládež. Martin Hajný[6] poukazuje na několik faktorů, které mohou být klíčové pro rozvoj závislosti. Ty se dají zjednodušeně interpretovat jako nedostatečná nebo přílišná pozornost ze strany pečujících (možnost rozvoje kodepedence)  a tedy problematika vytvoření vlastních hranic osobnosti a zralého sebepojetí, , mezigenerační chaos – nejsou zřejmé role v rodině, dále násilí, agresivita, různé formy zneužití, závislost v rodině – alkohol, tabák, … Tyto faktory pak mohou vést postiženou osobu k hledání cest úniku. Klienti do programu nastupují v době, kdy rodinné vazby nefungují a to z důvodu dlouhodobého užívání. Droga a drogová scéna jim v určité míře nahrazovala toto zázemí a parta se stala jejich rodinou náhradní. Nejčastěji udávaným důvodem pro užití NL byly osobní nebo rodinné problémy, tedy potřeba vyrovnat se z bolestí. Kupodivu nuda hraje v rozhodnutí okusit NL nejnižší hledisko. Druhým nejvyšším faktorem byl tlak vrstevníků, třetím pak zvědavost. Z čehož je možné mimo jiné usuzovat na výrazné posuny v struktuře osobnosti, sebepojetí, což vše má význam nejen s ohledem na užití NL, ale také na uplatnění na trhu práce.

Z výsledků výzkumu se tedy dá jednoznačně říct, že skutečně všechny sledované kriteria, která ovlivňují negativně uplatnění na trhu práce jsou mezi klienty TC zaznamenatelná, kde nejvýznamnějšími faktory na rozvoj těchto kriterií jsou špatné rodinné zázemí a s tím související snížená odolnost tlaku vrstevníků.

 

 

Použitá literatura:

  1. Kamil Kalina a kolektiv,Drogy a drogové závislosti, Úřad vlády České republiky 2003
  2. PhDr. Ladislav Csémy, ESPAD - Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách výsledky mezinárodního srovnání, Tisková konference Sekretariátu RVKPP 2004
  3. Mravčík V, Zábranský T. Podrobná závěrečná zpráva PAD, část Prevalenční odhad problémových uživatelů drog v ČR – syntéza dostupných dat (2001). Praha: Meziresortní protidrogová komise vlády ČR.
  4. Hibell, B. et al. (2004), The ESPAD Report 2003. Alcohol and Other Drug Use Among Students in 35 European Countries. Stockholm: CAN.
  5. Csémy, Zpravodaj drogového informačního centra č.42 2004, Státní zdravotní ústav
  6. Mravčík, Koršičová, Stav studie „Seroprevalence VHC u  injekčních uživatelů drog“
    k 31.12. 2003,
    NMS 2003

  7. Bejčková, Mravčík, Radimecký. Srovnání užívání drog a jeho dopadů v krajích České republiky, NMS 2002

 

 

 



[1] Mgr. Radimecký byl v té době ředitelem Rady vlády pro protidrogovou politiku a jako takový zodpovědný za koordinaci této politiky, strategie a výzkumu. Data jsou použita z monografie, Drogy a drogové závislosti 1, Kamil Kalina a kolektiv.

[2] Národní monitorovací středisko

[3] Program byl v počátku koedukovaný, bylo to však pouze na krátkou dobu a statisticky nevýznamně.

[4] Csémy ve své studii poukazuje na to, že ještě v roce 1995 byl podíl uživatelů drog v Praze 66% ve prospěch užívání pervitinu a pouze 23% Heroinu jako hlavní drogy.  Csémy uvádí že tento poměr rostl s sílícím vlivem organizovanosti na trhu s drogami. Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti vydalo v roce 2000 zprávu, ze které vyplývá, že poměr uživatelů pervitinu a heroinu je zhruba 60% ku 40%.

[5] Zde nehovořím o krátkodobém užívání konopných drog, se kterými má dle posledních statistik zkušenost 48% 16ti letých, ale i zde je možné sledovat trend apatie vůči vzdělání s postupující  frekvencí užívaní NL.

[6] Drogy a drogové závislosti 1, str. 140-143, Úřad vlády České republiky 2003